Když včas pomáháme dětem a dospívajícím, prospívá to i jejich okolí

Od ledna letošního roku pracují tzv. „teréňáci“ PROSTOR PRO také v Třebechovicích pod Orebem a Kostelci nad Orlicí. O tom, jak taková terénní nízkoprahová práce s dětmi vypadá, v čem je její smysl a k čemu je dobrý třeba mobilní nízkoprahový klub v dodávce, se dočtete v krátkém rozhovoru. Na otázky odpovídá kromě Davida Petra i Gabriela Lepková, vedoucí terénní práce NZDM KLÍDEK, jednoho z programů PROSTOR PRO.

Gabrielo, co to vlastně znamená NZDM?

GL: NZDM znamená “nízkoprahové zařízení pro děti a mládež”. Jde o sociální službu, která má být co nejsnadněji dostupná těm, kdo ji potřebují. Proto to slovo “nízkoprahový”, tedy bez zbytečných prahů – překážek, které by mohly stát v cestě těm, kteří potřebují pomoc. Člověka leckdy nenapadne, co všechno může snižovat šance, že budete moct pomoc využít, když ji potřebujete. Přitom jich není málo.

Proč se vlastně hradecká organizace vydala letos pomáhat i do jiných měst v kraji?

DP: Už předminulý rok jsme si dělali analýzu, jaká je situace s dostupností pomoci dětem a dospívajícím v celém kraji – máme 20 let zkušeností a říkali jsme si, že naši pomoc můžeme posunout dál za hranice našeho města. Moc dobře víme, že to děti a dospívající v menších městech mohou mít v jistém ohledu obtížnější, pokud se dostanou do těžké situace – a stojíme si za tím, že si pomoc zaslouží každé dítě, bez ohledu na to, jestli žije ve velkém městě nebo na vesnici.

Opakuje se tu neustále pomoc. Co si pod takovou pomocí, kterou poskytujete, vlastně můžeme představit?

DP: To je různé. Může to znít banálně, ale my prostě fungujeme jako taková opora. Někdy mají potíže děti, někdy se dospívající můžou chovat problémově ke svému okolí. Typicky řešíme problémy dospívajících v rodině a ve vztazích k druhým, sociální sítě, rizikový volný čas, šikanu, duševní potíže, sebepoškozování, školu, drogy. Já vždy říkám: představte si takovou situaci: vidíte někde na lavičce normálně vypadajícího kluka, který viditelně nestrádá, jen se občas chová tzv. “problémově”.  Ale už vám často nedojde, že to u něj doma možná vůbec nefunguje, už v pubertě je na všechno sám a neví, jak jinak se s tím vyrovnávat.

K čemu je práce v terénu dobrá a v čem vlastně leží její výhoda?

GL: Největší efekt terénní práce je v tom, že je to služba, která na svoje klienty nečeká, ale jde za nimi, do jejich přirozeného prostředí. Málokteré dítě nebo dospívající, ve chvíli, kdy se ocitne v potížích, zavolá psychologovi nebo zajde za sociálním pracovníkem. A ne se vším se dokáže svěřit rodičům. Když si je ta služba ale sama najde, jsou za to velmi vděční a dokážou i velmi proaktivně s dopomocí svoje potíže řešit. Práce v terénu umí zachytit problémy ještě na začátku, pomoci s nimi, aby pak nebylo třeba hasit už velký požár.

Ale co když mladí problémy sami způsobují?

DP: Rozumím. To je často důsledek toho, o čem mluvila Gabriela. Obecně práce v terénu pomáhá obcím a městům také s předcházením a řešením situací, kdy děti a mladí lidé tráví volný čas nevhodným způsobem, „poflakují se po obci“, páchají přestupky, experimentují s návykovými látkami, ničí majetek obce, projevují se ve svém okolí agresivně apod. Všichni chceme, aby ulice, náměstí a parky byly fungujícím srdcem města, které je tu pro všechny a všem tam může být dobře. Proto dospívajícím ohroženým dospíváním v ulicích pomáháme najít alternativu a šanci na změnu, ze které budou těžit všichni.

Dá se nějak popsat, jak takové setkání Vašich pracovníků s teenagery vypadá?

GL: Hlavním cílem setkání je navázat s nimi vztah – na tom naše práce stojí a padá. Naše služba je ale samozřejmě dobrovolná, to znamená, že kdokoli, koho kontaktujeme, má možnost naši pomoc odmítnout. To se ale stává velmi výjimečně. Naši pracovníci na začátku představují službu – jak funguje, co pro ně můžeme udělat. Nabízejí možnosti kontaktu, ptají se na zájmy a podobně.

Jak na to mladí reagují? Funguje to?

GL: Máme dlouholetou zkušenost, že děti a mladí lidé, kteří tráví svůj volný čas někde bezprizorně na ulici, v parcích a podobně o kontakt stojí, jsou za něj vděční. Mnoho dětí a mladých lidí je příjemně překvapených, že je tu najednou někdo, kdo se o ně zajímá, ihned je nehodnotí, nabízí jim vztah, kde se buduje vzájemná důvěra. Tehdy jsou ochotní se svěřit a my jim můžeme pomáhat s tím, co je trápí. Můžeme je začít provázet na cestě směrem k dospělému fungování.

 Jak vypadá Vaše práce v Třebechovicích nebo v Kostelci konkrétně? Na co se soustředíte, jak a s čím pomáháte?

GL: V obou městech jsme začali pracovat letos v lednu. Dva naši sociální pracovníci přijíždějí dvakrát týdně. Naším “poznávacím znamením” je černý batoh s logem NZDM KLÍDEK. Lidí nás ale mohou poznat i podle mobilního klubu – velké barevně posprejované dodávky, kam za námi děti a mladí lidé také budou moci přijít. Smyslem naší práce v obci je nabízet podporu a pomoc dětem a mladým lidem, a to od nabídnutí možností, jak smysluplně trávit volný čas, přes podporu se zvládáním školy, až po pomoc ve chvíli, kdy se dítě nebo dospívající ocitne v nějaké obtížné životní situaci.

Mobilní klub v dodávce?

DP: Je to dodávka upravená a vybavená uvnitř jako takový miniklub. Zprovoznili jsme ji hlavně díky našim dárcům a je to skvělý pomocník. Reagujeme tím na to, že mladí lidé hledají bezpečný prostor, kde mohou strávit volný čas podle svých představ. Umožňuje nám za každého počasí i v terénu poskytovat bohatou nabídku pomoci a aktivit od hraní her, přes sledování filmů až po rozhovory v klidu a anonymitě. Navíc se můžeme podle situace snadno přesouvat do jiné lokality.

Máte jako odborníci na rizika dospívání nějaký vzkaz pro rodiče?

DP: Každá, i sebesložitější situace má řešení. Jen je potřeba nezavírat před ní oči a nenechat lidi – dospělé i dospívající – aby na svoje potíže zůstávali sami. To je pak všechno o dost těžší.

GL: Spousta lidí to dnes nemá lehké. Mysleme na to, že dospívající na tom nejsou jinak, i když se to třeba nemusí na první pohled zdát. Takže se neostýchejte, a pokud byste potřebovali poradit, prostě se nám ozvěte, kontakty najdete na našem webu www.prostorpro.cz. Jsme na jedné lodi.